Kyberbezpečnost v roce 2026: Útoky zrychlují. A prostor pro chyby se zmenšuje.
19. 11. 2026Security

Co mají společného letošní CyberDays a HackerFest?
Především témata, která potvrzují, jak rychle se mění prostředí kybernetických hrozeb. AI, automatizace útoků, nové efektivnější způsoby kompromitace podnikových systémů i stále úspěšnější sociální inženýrství. Byli jsme u toho, protože sledovat vývoj kyberbezpečnosti a konfrontovat nové poznatky s vlastními zkušenostmi z praxe je pro nás přirozenou součástí práce.
A co nás zaujalo nejvíc?
Útočníci zrychlují. Ne nutně díky novým metodám.
Řada témat, která na konferencích zazněla, potvrzuje trend, který v bezpečnostních projektech pozorujeme už nějakou dobu. Útočníci zvyšují efektivitu svých operací rychleji, než organizace posilují odolnost svých procesů a technologií.
Významnou roli v tom hraje AI, která umožňuje automatizovat útoky a snižuje nároky na dovednosti útočníků. Z pohledu firem přitom nejde ani tak o nové typy útoků. Mění se především jejich rozsah, rychlost a míra automatizace.
To vytváří tlak na moderní bezpečnostní služby, průběžné testování odolnosti a schopnost včas identifikovat rizika. A čas je dnes komodita, kterou nemáme.
Technologie se vyvíjejí. A s nimi i způsoby jejich zneužití.
HackerFest 2026 šel až na dřeň praktických ukázek útoků proti technologiím, které jsou součástí běžného IT provozu většiny organizací.
Extrémně zajímavá byla témata bezpečnosti linuxových prostředí provozovaných ve Windows, rizik vyplývajících z propojení AI modelů s podnikovými systémy, útoků na implementace Passkeys, pokročilých scénářů kompromitace Active Directory nebo analýzy reálných incidentů od prvotní infiltrace až po nápravu.
Společným jmenovatelem většiny prezentací bylo zjištění, že hranice mezi „bezpečným“ a „rizikovým“ prostředím se postupně stírá.
A nejslabším článkem stále zůstává člověk.
Že kyberbezpečnost není jen o technických opatřeních, dokládá také prudký nárůst podvodných telefonátů. Přestože se o tomto typu útoků intenzivně hovoří v médiích i v rámci osvětových kampaní, útočníci zůstávají úspěšní.
Vidíme to při každé provedené phishingové kampani. Při dobře zvoleném příběhu a načasování jsme schopni uživatele zmást natolik, že posílají i fotografie občanských průkazů. Hesel máme plné slovníky. A to i přesto, že uživatelé jsou prý proškoleni.
Co z toho plyne pro firmy?
Způsobů, jak prolomit obranu organizace, je stále více. Doslova.
Jak si tedy vybrat správný postup obrany? Nejdříve musíme vědět, co bráníme. Poté je vhodné udělat základní domácí úkoly, se kterými může pomoci odborná konzultace – správně nastavené Active Directory, segmentace sítě a bezpečnostní politiky.
Následně je potřeba průběžně ověřovat, zda nastavená opatření skutečně fungují. Třeba penetračním testováním nebo simulovanými phishingovými kampaněmi. A nezapomínat ani na ostražitost uživatelů a administrátorů, kterou pomáhají udržovat pravidelná školení a praktická cvičení.
Bezpečnost je každodenní práce s technologiemi, procesy i lidmi.
A právě proto nás zajímá nejen to, jaké nové hrozby se objevují, ale především to, jak na ně reagovat v praxi. Odborné konference, zkušenosti z vlastních projektů i spolupráce s technologickými partnery nám pomáhají udržovat si přehled a hledat řešení, která dávají smysl.
Protože v kyberbezpečnosti nestačí vědět, co fungovalo včera.
___________________________
Technologie, procesy a pravidelné testování jsou základem kybernetické bezpečnosti. Jenže ani sebelepší ochrana nedokáže zcela eliminovat lidský faktor.
Při našich phishingových kampaních opakovaně vidíme, že i proškolení uživatelé dokážou naletět překvapivě jednoduchým scénářům.
Proč ale proškolený uživatel stále naletí phishingu???
Na tuto otázku se v dalším článku podíváme trochu jinak. Tentokrát ne očima IT specialisty, ale z pohledu psychologie. Společně s odborníkem na lidské chování rozebereme, co ovlivňuje naše rozhodování, proč někdy ignorujeme i zjevné varovné signály a jakou roli v tom všem hraje lidská psychika.