Cesta: Aktuality / Nejste v tom SAMi!


Jakub VlčekNa poli informačních technologií lze historicky sledovat největší vzestupy a pády, skvělé myšlenky se špatnou realizací a špatné myšlenky se skvělou realizací, některé přežívají léta a jiné zanikají již při startu. Dnes nás zkrátka informační technologie obklopují na každém kroku a my nemáme moc šancí jim uniknout.

Na začátku jejich rozvoje nejprve existovala zařízení, která ulehčovala člověku život, tedy z dnešního pohledu hardware. Ten si prožil svůj boom a následně se začlenil do každodenního života. Abychom jej nebrali jen jako jinou formu pracovního nástroje, jako například obyčejné kladivo, bylo třeba nalézt přidanou hodnotu. Tou se stal software, který práci s hardwarem zefektivnil, a oba se společně začlenily do všedního života.

Dokonce tak, že dnes hardware i software běžně používáme a o této skutečnosti nepřemýšlíme, jako o něčem výjimečném. Na světě je jen minimum oborů, kterých se tento fenomén nedotknul. Vezměme například jen jeden pracovní den průměrného zaměstnance. Začíná ho ráno tak běžnou věcí, jako je snídaně. Uvaří si kávu a k ní z lednice potraviny. Kávovar či varnou konvici řídí software, čerstvost potravin v lednici opět garantuje software. Následně si vezme do ruky mobilní telefon a zase software. Zkontroluje e-mail a kalendář – software, nasedne do auta a co jiného, než software. A nirvánou v podobě technologií představuje vstup do práce, kde je útok softwaru a hardwaru nezadržitelný.

Střetu s informačními technologiemi se zkrátka nikdo z nás nevyhne. Naším dnešním kladivem je počítač a software v něm.

Je však kladivo jiné než software?

I malé dítě řekne, že samozřejmě kladivo je jiné než software. Kladivo člověk vidí, může ho vzít do ruky, v zásadě hned ví, co s ním. Specialista na software vám řekne, že u kladiva ví, k jakému účelu slouží a co s ním, ale u softwaru to pravdou vždy není. Já však tvrdím, že kladivo a software mají společného mnoho, ale je třeba tuto skutečnost vidět.

Oboje představuje nástroj či prostředek k realizaci a tvorbě našich představ a idejí. Oboje se ve firmách eviduje jako majetek. Oboje potřebuje člověka jako uživatele, který promění představy v činy. Oboje je dnes potřeba a oboje bereme jako nástroje každodenní spotřeby.

Kde je tedy problém?

Ten je jednoznačně v hmotnosti či nehmotnosti obou nástrojů. Zatímco kladivo vezmeme, uložíme fyzicky někam do skladu a pak ho buď svěříme přímo zaměstnanci, nebo na svého uživatele teprve čeká ve skladu, k softwaru se takto nechováme. Jako nehmotný ho nelze koupit jako fyzické vlastnictví, pouze můžeme získat právo ho užívat. To výrazně ztěžuje nakládání s ním a to je právě ten kámen úrazu. Protože se k němu chováme, že nám patří, což ve většině případů není pravda.

Problematikou řízení softwaru v organizaci se zaobírá specializovaný obor, který se zkráceně nazývá SAM (software asset management). Obor získal i český název — správa softwarových licencí či aktiv, avšak přesnější je původní anglický název.

SAM tedy řeší tzv. životní cyklus softwaru, a to z pohledu už predikce samotné potřeby softwaru v organizaci s následnou potřebou ho zakoupit, zavést do firmy k užití a v případě nepotřeby či zastarání jej vyřadit. V podstatě stejný proces jako s kladivem. Avšak tím SAM nekončí, zároveň se totiž tento obor zabývá procesním řízením souvisejícím se softwarem. Tedy sledováním dodavatelů a interních uživatelů organizací, řízením změn v organizaci a rizik, přenesením odpovědností, ale také plánováním a rozdělováním zdrojů pro hladké pořizování a rozmístění softwaru v organizaci.

V podstatě krédem SAM je maximalizovat efektivitu při nakládání se softwarem jako nástrojem a minimalizovat náklady na veškerou operativu s tím spojenou včetně pořízení, respektive vyřazení softwaru ve firmě. Toto je vše logické a dalo by se říci, že díky éře kladiv jsou podniky na takové procesy připraveny. Bohužel existuje jeden atribut, který jsem dosud nezmínil a který dost zásadně mění pravidla hry.

Tím je užívání softwaru známé pod názvem licenční ujednání. Jak jsem se již dříve zmínil, kupujeme si pouze právo software užívat, nikoliv vlastnit, a tudíž se musíme seznámit s faktem, co nám poskytovatel licence ukládá jako správný model pro právo užívat software.

A protože tato problematika není rozhodně jednoduchá a sám jsem spíše nastínil některé základní myšlenky, co vlastně všem může SAM nabídnout, jsou vám k dispozici odborníci v DNS. Mohou vám svou odborností přinést jak úspory nákladů při pořizování nového softwaru, tak i pomoci při řešení již vzniklých problémů včetně těch, které vznikají nedodržováním licenčních podmínek.

Tato problematika je tak pestrá a škálovatelná, že není možné vše popsat na jedné stránce. Proto jsem se rozhodl otevřít seriál na téma SAM a v něm představit základní pohled na problematiku, ale i vyvrátit některé mýty a uvést je na pravou míru. Tento článek je napsán jako takový laický úvod do problematiky tak, aby bylo možné čtenáře pozvolna uvádět do rozmanitého světa SAM, a ti věděli, že v tom nejsou SAMi!

 

Autorem je Jakub Vlček, Software Auditor, Licensing Senior Consultant, DNS a.s.


Přílohy ke stažení


DNS E-news